WWE a společnosti spojené se sérií WWE 2K uspěly v autorskoprávním sporu o známou pózu The Bloodline se zdviženým prstem. Federální soud žalobu promotéra Nathaniela Tatha-Nahandjiho zamítl s konečnou platností, protože neprokázal přístup WWE k chráněnému materiálu ani podstatnou podobnost obou prezentací.
Tatha-Nahandji tvrdil, že WWE napodobila prezentaci jeho frakce Tier 1 z nezávislé společnosti WCWA. Nesnažil se přitom získat výhradní práva na samotné zdvižení jednoho prstu. Podle žaloby měla být chráněna celá sekvence zahrnující rozestavení skupiny, pauzu, pokyn lídra, postupné zdvihání rukou a závěrečnou pózu směrem ke kameře.
Soudce David Clay Fowlkes uznal, že Tatha-Nahandji vlastní platné autorské právo ke svému audiovizuálnímu dílu. Žaloba však podle něj neprokázala, že WWE zkopírovala jeho původní chráněné prvky.
Promotér tvrdil, že nejmenovaný wrestler působící ve WCWA později požádal o záznamy před svým vystoupením ve SmackDownu. Další zaměstnanec WWE měl navštívit jednu z akcí WCWA a zůstat s promotérem v kontaktu. Sporná sekvence však podle soudu nebyla součástí poskytnutého záznamu ani vystoupení, které měl zaměstnanec WWE vidět. Neexistoval proto důkaz, že se materiál skutečně dostal k někomu odpovědnému za prezentaci The Bloodline.
„Žalobce nesplnil požadavky na prokázání přístupu a podstatné podobnosti,“ uvedl soud.
Problémem bylo také porovnání samotných záběrů. Prezentace Tier 1 se v jednotlivých důkazních materiálech lišila, zatímco ukázky The Bloodline a jejich zpracování ve videohrách byly mezi sebou konzistentní. Soud zároveň poukázal na rozdíly v načasování, postavení členů skupiny, pokynech lídra i práci kamery.
Bez přímého porušení autorského práva neuspěly ani související nároky na nepřímé porušování práv. Zamítnuty byly také požadavky týkající se nekalé soutěže, obchodní prezentace a bezdůvodného obohacení.
WWE už dříve argumentovala, že zdvižený ukazováček představuje běžné gesto vyjadřující vítězství nebo postavení jedničky, které nemůže patřit jedinému promotérovi. Společnost zároveň odmítala, že by konkrétní provedení The Bloodline bylo podstatně podobné prezentaci Tier 1.
„Případ se zamítá s konečnou platností,“ stojí v rozhodnutí.
Takzvané zamítnutí „with prejudice“ znamená, že stejné nároky nelze znovu podat u federálního okresního soudu. Nevylučuje však možnost odvolání proti rozhodnutí. Plánovaná konference o možném vyrovnání ani následný soudní proces se už neuskuteční.
